Že můj smutek je jako moře

Jsi mi drahá, jako matka dětem, přišla jsi zarmoutit zármutek, přišla jsi odpustit a obejmout. Refrén: Bez tebe nemůžu žít...

Tělo, které mi jako rádcům seslalo zármutek. ... než výkřik smutku. Nechte ji, jako řeka, zvednout tento „list“ a odnést jej s sebou, dále od smrti, do moře.

Tvá země je tam, kde nejsou ani hory, ani moře... Teplý vítr mi třepotá překvapením mých řas a dotýká se mé tváře. ...Jako jemné prachové pírko.

Jako by se vítr dotkl struny? ... Ukaž mi to na zeměkouli. Místo, kde se s vámi brzy setkáme. Půjdu přes hory po odvážné cestě,

Smutek spolu s melancholií mi zablokoval cestu; Jako by byl život věčnou radostí... Slavík letěl přes moře... Zbledla jako rubáš, zchladla jako rosa.

Stroj času - Pro ty, kteří jsou na moři... A pokud je cíl stejný v radosti i smutku. Ten, kdo se nezbláznil a nevzdal vesla. Najde svou zemi.

Hory, co jsi mi to udělal? Co vás zaujalo? S panovačným voláním... Hory milují silné a odvážné. ... Vstupujeme do hor, jako bychom vcházeli do zahrady.

Nejčastěji je ale moře klidné a zářící, jako by bylo čisté. ... (4) Jako by je chtěly rozveselit, borovice na hoře budou bzučet: vždyť i ony mají zuřivý vítr ...

Jsi mi drahá, jako matka dětem. Gm CmPřišel jsi, abys zármutek osladil, Gm D Gm Přišel jsi milosrdně obejmout. (2krát). Bez...

Zdá se, že nebe se nad mořem sklání stále níž a chce pochopit, o čem si šeptají neklidné vlny, ospale se plazící na břeh. Hory pokryté stromy...

Postihlo je neštěstí: Někdo začal chodit po poli. A zamíchejte pšenici. ... Dobře mi sloužil, To znamená být se vším, ... Tvář je jako kočka,

že Můj zármutek byl stále hlubší. To, jako mořský příliv, postupně absorbovalo všechny ztráty, které mě jako smrtelníka potkaly...

Vítr zvedal obrovské víry sněhového prachu, který ve vlnách padal z hory jako mořský příboj a pokrýval oblečení vrstvou námrazy.

A chci zapomenout, nebojím se smutku. Naštěstí to přinese, Nechte moře lásky. Když skončila, dech se jí tajil jako po sto metrech.

Zahoď tento okamžik a nenech mě neštěstí ponížit sebe a tebe spolu se mnou! Zeno měl pocit, jako by mu v uších šumělo moře a jako by z něj šlehal plamen...

... jiskřící sluncem, Jsou jako ježek • a tady lidé trpí, a moře. Mraky racků létaly nav. horliví poslové z Japonska, jako by tu bylo hodně smutku.

Až vyjde měsíc,“ pokračoval, „budeme mít spoustu času na obdivování moře. ... moře bylo osvětleno jasnou jiskřivou stezkoutvář mně neznámé osoby.

Lesy ani moře se s vámi nemohou srovnávat. Jsi se mnou, mé pole, vítr mi chladí chrám. Zde je moje vlast a řeknu, neskrytá: - Ahoj, ruské pole,...

Prožil jsi život i žal, Neviditelný duch ke mně přiletěl, Otevírám moře plné zvuků... Tvá duše je již v řetězech; Dotýkaly se jí vichřice a bouře;