Zase miluji poezii

Padám, ale znovu se rozbíhám. Všechno ztratím a znovu najdu. Neúnavně na sobě pracuji, ať mi Stvořitel nedopřeje odpuštění. Jsem žena. A na to jsem hrdý...

A zase mi chybíš... Tajemné a nepochopitelné... Potkali jsme tě jen ve snu, Ale moře citů k tobě mě tak příjemně znepokojuje.

A den, kdy jsem tě potkal, se pro mě stal tím nejlepším! Miláčku, nevím, jak říct, jak vyjádřit své pocity, abys to navždy pochopil. co...

A znovu jsem věřil a čekal. A přesto dálky vzplanuly! A přesto svět začal zářit! A nakonec ty zlaté. Objevil jsem rýhy ve svém srdci.

Stávám se znovu sám sebou. *** Všechno - jim, Tvým očím, Co jsem vlastnil, ... Milovaný! Všechno bez tebe je nenávistné: měsíc a hvězdy, půlnoc a svítání.

A ten chlap ho s trhnutím předběhl a při chůzi na ni znovu volal: „Miluju tě!... slyšíš, ty parchante, miluju tě! Jsem zvyklý s tebou bojovat, ne...

Jsi moje milovaná žena. Nebaví mě to přiznat - nikdy tě nepřestanu milovat. Znovu řeknu, aniž bych skrýval své pocity: Miluji tě...

Zase já. Vrátím se do té zatuchlé slepé uličky. Kde jsem chtěl vrátit čas. Neměl jsem čas si to užít. Svěží dech tichých hvězd!

Hledám podobnost s tím, co je tak milováno... Ale ty se rozplýváš v prchavé podobnosti. ... Ach, dlouho očekávaný, znovu žiju! Určitě se potkáme, věříš?

Přečtěte si krátké i dlouhé básně o ženách od slavných ruských klasických básníků na portálu Kultura.RF. ... vzpomínám, lásko, vzpomínám

Přečti si celý text básně - Vzpomínám, má lásko, vzpomínám... Vzpomínám si, lásko, vzpomínám na záři tvé... Znovu jsem připomněl své pocity, jak něžně jsem tehdy naléval

Chci tě vidět znovu a znovu. Řeknu víc: Chci s tebou žít! Na rodinný život jsem připravený už dlouho. K tobě, jako na křídlech, drahá, letím.

Citace: 116 -

Díla S. Yesenina jsou velmi muzikální, a proto jsou mnohé jeho básně zhudebněny. ...A zase jsem zůstal sám.

A zase miluji. A můj syn mi přináší pampelišku, rektor Voroněžské státní univerzity, jeho básně vycházejí od roku 1948 v almanachu „Literární Voroněž“...

A znovu přitáhne mráz, A znovu mě obtočí... Zeptal jsem se deště, kde je můj milovaný, Dlouho mi déšť lil slzy pod okno.

Ale detekuji jakýsi rytmus – je to poezie, nebo co? V zajetí, v zajetí, v zajetí... Ale tak se jmenovala vaše báseň! Napsal jsi to v lednu 1940...

Vlastně jsem se hudbě začal věnovat ještě předtím, než jsem začal dělat divadlo. Od dětství jsem se učil hrát na housle a klavír na hudební škole - a také...

Odpusť mi, Kavkazu, že jsem ti o nich nechtěně řekl, Ty učíš můj ruský verš téct kizilovským mokem. Takže po návratu do Moskvy...