Citáty chci abys plakal

Moc tě chci... K slzám... k mrazení na kůži... K prokousaným rtům... k melancholickému kňučení bolestí... Ale žiju jako vždy, usmívám se na náhodné kolemjdoucí,

Informace o této stránce nejsou dostupné.

Chci tě... Moc... K slzám, k mrazení na kůži... K prokousaným rtům, k melancholickému kňučení bolestí... Ale žiju jako vždy, usmívám se na náhodné kolemjdoucí, ...

Chci tě... Dokud nebudu plakat... Dokud mi nezmrzne kůže...

K prokousaným rtům, k melancholickému kňučení bolestí... Ale žiju, jak jsem žil, usmívám se na náhodné kolemjdoucí, A sním - neuskutečnitelné - jen se dotknout mé ruky...

19.02.2020 - Dana Den - Moc tě chci, moc tě chci, k slzám, k mrazivým mrazům na kůži, k prokousaným rtům, k melancholickému kňučení bolestí. Ale pluju davem...

18 let: Chci opustit tento dům! 35 let: Chci se vrátit ke své matce! 50 let: Nechci tě ztratit, mami! 60 let: co bych dal za to, abych tě znovu viděl...

Miluji tě k slzám, zbožňuji tě dnem i nocí, Naše setkání není náhodné, Jako jedno velké tajemství, Jako obrovská planeta, na které je hodně světla,

- Ano, je to svinstvo, zvlášť když ses zamiloval do takové hysterické ženy, jako jsi ty! – Nejsem hysterická!!! - no, je to tu zase: jáŘekl jsem, že tě miluji, ale vše, co slyšíš, je hysterie!

přeju ti hodně štěstí. Jak tě mohu opustit, drahá, Jak mohu vzít vzpomínku ze svého srdce? Jak si nezahřát studené ruce? Co potřebuji...

Chci být vždy s tebou, Hýčkat a milovat tě navždy, Léta nás od tebe neoddělí, Naše láska bude nekonečná! ***. Podívejte se, jak vycházeli v noci...

Chci, abychom si vyměnili místa: Žil bych v míru a ty, děvko, bys beze mě nemohla dýchat... rozmazávám si slzy po klávesnici, miluji tě dál.

Chci tě... Moc... Až k slzám, až mrazí na kůži... K prokousaným rtům, k melancholickému kňučení bolestí... Ale žiju tak, jak jsem žil vždy, usmívám se na náhodné kolemjdoucí,

Život bez tebe je jako čaj s citronem a bez cukru - mnoho lidí ho má rádo, ale já tohle svinstvo pít nemůžu. A jeho oči jsou krásné... tak drahé... šíleně laskavé...

Chci tě... Moc... Až k slzám, až mrazení po kůži, K prokousaným rtům, k melancholickému kňučení bolestí... Ale žiju jako vždy, usmívám se na náhodné kolemjdoucí...

Ale už tě nemiluji jako tehdy, ve dnech našich prvních setkání, ve dnech našich prvních polibků a prvních vyznání. Vždyť to byla jen silná láska, která vzrušovala...

Jednoho dne jsem stál na autobusové zastávce, čekal na tebe, fuj, autobuse, díval jsem se za obzor... A jako štěstí, slzy, které začaly téct, nepřestávají: zdá se...

A moje zraněné srdce tě bude milovat, dokud se nestaneš jako... Chci, aby se člověk, kterého miluji, nebál mě milovat otevřeně.