Chybíš mi jako blázen

Krásné, upřímné a upřímné básně pro blízké na téma „Chybíš mi“. ... chci jít k tobě... do tvé náruče... zase mi chybíš... já... opravdu, opravdu...

Chci k tobě jít, dokud nebudu ohromen... do tvé náruče... od setkání až po poslední rozloučení... ... Ach, sním o tom, že budu alespoň jednou ve své oblíbené náruči a pak můžu strávit celý svůj život...

A ozve se hlas: Chybíš mi! Chybí mi silné ruce, nektar tvých rtů, drahá... Každý... ... chci jít k tobě... k tvým rukám, dokud nebudu ohromen

Jako v noci jsme se milovali, dokud jsme nebyli ohromeni. Teď jen vzpomínám... Chybíš mi. Jak ti mám říct, že mi chybíš, že celý svět se bez tebe zastavil?

chybíš mi. Až do omrzení. Až k šílenství. Nic nepotřebuji, jen tě vidět. A obejmout...Těsně a pevně. Kolik je tam moči. Snížíš každý den.

Už se nudím bezhlavě, A husí kůže si žádá vyjít... Ani šálek čaje mě nezahřeje. Bez tebe má duše chladne... Svět zamrzl... ručičky hodin zamrzly,

Chtěla bych se upřímně a otevřeně rozbrečet... vzlykat strnule do polštáře, mačkat kapesníky a pít uklidňující kapky, abych usnula...

Třesu se v těle, nudím se jako blázen... Nic jsi neslíbil, jsem v pořádku... Odpusť mi, že jsi mi chyběl. ...nenávratně mi chybíš...

Můj milovaný a nejdražší člověk na světě, miluji těa strašně mi chybíš, přijď za mnou co nejdřív a... Miluju tě na kousky a nekonečně mi chybíš.

Někdy chcete omamně obejmout rukou a dotknout se jemné pokožky. Ale jak vám o tom mám říct... Mlčení je pro nás teď cennější.

A v hotelu, na podlahách vydrhnutých do strnulosti... Zdá se mi, že jsem odešel z dětství, ale do cíle... Daleko od domova mi chybíš jen ty.

Nikdy není pozdě říct: „ahoj, chybíš mi“... Někdy stačí vidět člověka, který vám šíleně chybí, abyste byli šťastní. Chci jít k tobě... k tvým...

Nikdy není pozdě říct: „ahoj, chybíš mi“... Někdy stačí vidět člověka, který vám šíleně chybí, abyste byli šťastní. Chci k tobě chodit, dokud nebudu ohromen... abych...

Prostě se tě nemůžu nabažit. Tvůj stín jde se mnou. Nedílnou součástí mě. Jsem z tohoto šedého města. Jsem nekonečně unavená. ptám se tě...

Miluji tě až k strnulosti, k chvění miluji tě až k bolesti v srdci a duši mám rád... Už mi chybíš Už počítám dny, než se znovu setkáme Jsem do tebe zamilovaný...

Nejhlubší úsměv na tebe, pohled. Abych se do tebe ponořil, dokud nebudeš ohromen. A pečlivě hlouběji chápat propast štěstí. Jsme mladí, prostí „ty“ a „já“.

Chybíš mi až k šílenství, až k stuporu, až k kolikám v mé duši, chytám pochyby ve svých slovech, a ty nespěcháš, abys je rozptýlil! Jsem pro tebejako list...

Nemůžu se dočkat, až tě budu objímat a líbat, dokud nebudeš ohromen. Každou noc usínám s myšlenkou na tebe, vidím tě ve svých snech a pak se probouzím s...

Strašně mi chybíš Ale jste hrdinové - milujete mrtvé Přitiskl jsem vás jako anděla k sobě... Zatřásl jsem hrudí Odepsal jsem celý život - shnilý na šrot Byl jste ohromen...

Dostal jsem to video před pár týdny. Chtěl jsem ti to dát na výstavě, ale víš, jak to všechno skončilo... Dám ti to přes právníka.