Budu si pamatovat jak jsi tam byl

166. „Měsíc tak jasně svítí...“ 167. „rákosí šumělo, stromy se ohýbaly...“ 168. „Pokud si vzpomínám, vážili si mě...“ 169. „Ach, ubohé srdce, kam se namáháš?...“.

Chrpy rostoucí v žitě. Proč se na mě díváš s obavami? Nejsem had Gorynych, ani Kashey. Jsem tulák, okouzlený pohádkou.

Já tam budu, ty budeš někde a naprosto si rozumíme... Měl jsem strach, strach, že odejdu. Že si okamžitě vzpomenu na svůj nenámořnický byznys.

Není to tak, jak si myslíš, Sheilo. Leid se hodně změnil. Slibuji, že nebudete litovat, když půjdete se mnou! - Tak co další podrobnosti? - Promiň, já jsem víc...

Nebudeš se na mě dívat jako před šesti měsíci, jednou si na mě nevzpomeneš... Že chci vzlétnout jako pták a nakouknout, abych řekl: "Jak se máš?"

Podal jsem jí telefon a aby se nestresovala, vytočil jsem její telefonní číslo domů. - Sanechko, synu, jak se tam máš? – s výčitkami začala zpívat...

...jsi tam sám se sebou. Koneckonců vím, že se vrátím! Půjdu do svého starého domova s ​​květinami na prahu, No, ahoj mami! Budu si pamatovat, jak mi bylo s tebou...

O čem to mluvíš, chlape? - zabručel a v tu chvíli uslyšel ze sluchátka hlas: - Mrcht! co tam děláš? Nebýt masky na jeho tváři, Herbertovy oči by byly...

Jak je to dávno, co si pamatuješ? Rozešli jsme se!.. Jde o mě. Nezeptá se... každopádně. Říkáš mi... Ale ty jsi stejně jako já vášnivý. A jsou stejně smrtelní jako já.

Ve Strele v oddělení [ministerstva vnitra] nebo někde tam, nevím. - Na ulici Lunacharsky, že na policejní oddělení? Který zaměstnanec vám to udělal?

Zatímco jsem tam dole, ženy mluví o svých románcích. ...když žena odešla, už si nepamatuji, jak vypadala její vulva.

Naopak se prostě ráda schovám do kouta, aby se mě nikdo nedotýkal, sednu si k počítači, aby se ke mně nikdo nepřiblížil, a tam si sednu...