Básně o sobě jaký jsem

Krátké básně pro sebe. ... Báseň mi nesloží. A co můj otisk prstu? Nikdo jiný tohle nemá! A oči duhovky byly tak... obdivoval jsem je jako malbu.

Krásné a vtipné básně o sobě, o vaší povaze a vzhledu. ... Někdy vrčím jako štvaná zvěř, ale nekoušu, to mi věř.

Není zahořklá a není pomstychtivá, i když lidé kolem ní ne vždy stojí na obřadu. Nejsem bez hříchu, abych byl upřímný, ne každý se mnou může držet krok! Ale urazit se nenechám...

Je to jako bych byl monstrum nade mnou, jako bych zabíjel. A nemůžu být s tebou, ale taky nevím, co s tebou... Zabíjím člověka. V sobě, že jsem žil...

Jsem jako kovaná růže, nedávno vytažená z kovárny a hned hozena do sněhu, Poupě hoří jako mé srdce, Ty pocity, které v sobě nosím!

Přečtěte si celý text básně - Kdo jsem? co jsem já? Jen snílek... Kdo jsem? co jsem já? ... Žiju tento život jakoby mimochodem, ... Ale vždy hledám svůj vlastní

Neopouštím se. Já tam budu, ty někde budeš... Jsi jako hedvábí, kloužeš nepolapitelně... To je jediný důvod, proč všichni rádi poslouchají poezii.

Jedna miluje sebe, druhá mě - Už jsme se spolu nikdy nesetkali. Jedna je jako ty, odfukuje si pramen vlasů z obličeje, Druhá neustále ztrácí klíče. Proč, nikdy jsem...

"Mnich" a rváč... Rjazan Lel a padlíanděl... Jeho básně jsou zvláštní stránkou ruské poezie. Sergeji Yeseninovi je 125. Čtenář: Je to moje chyba, že jsem básník.

Díla S. Yesenina jsou velmi muzikální, proto mnohé jeho básně vycházejí z... Hledal jsem pro sebe ponurý den... Jedle jako oštěpy spočívaly proti nebi.

On, který se přirovnal ke koňskému oku, ... "Miluj mě, směj se, piš poezii!" A pochoval jsem toho veselého ptáčka... Já jako v předpodzimní květinové zahradě,

... dnes mám volno. A požehnaný, jako by byl pozván do vyššího paláce. ... vidím tě v sobě, má radost. ... Ach, kdyby jen, vzít si s sebou poezii pohovky

Jako bych zapomněl na sebe a na všechny, a ty jsi už odešel, dokonce se rozloučil, jako bys odsud úplně odešel, jako bys zemřel daleko od pláže.

Musíme si pamatovat, že jsme byli mladí. Nicméně, když jsem strávil život bez oštěpu, lehce. Ve srovnání s ním jsem zženštilá. A staletí nebylo možné posunout o krok zpět.

Zdá se však, že navzdory obměnám je patos básně nepochybný - Vysockij je obecně jasný básník. Obtížnost vnímání „A led dole...

Teprve pak nyní přijímám osud, že se musím přesadit jako sazenice do cizí země. Toto je báseň Theodora Kramera [2].

E.L. Je to, jako by to byl jeden hluboký nádech Lásky... Naplnil mě kyslíkem inspirace, pocity... Při výdechu, který je nevyhnutelný, chytáš mé básně... Pro sebe jsem...

Jsem jakozaslepený tulák Jdu k sobě, jdu, doprovázen mnoha, Aniž bych něco viděl, jdu podle osudu, směju se sám sobě, představuji si, A vím: „Je to hřích...

Všechno se mihlo - roky a období Je to jako bych byl sám sobě cizí Zasmušilý pohled Tenké tváře Visící přes límec Legrační přes sako trčící Můj šatník se stal...

Ale jen v oknech světlo proklouzne, Svítání mi zničí všechno zajetí A když otevřu oči, uvidím, že zajetí je mému srdci mnohem bližší - Než samota v sobě. jsem jako...