Básně měsíc a já jsem sám

A vypadá to jako jedna taková noc. Dražší než celá tisícovka, která prošla... A dnes tě nevyženu. Vlna mých bláznivých snů... Miluji noční oblohu... Měsíc...

Za oknem je měsíc, na nebi hoří hvězda. Ty jsi sám a já jsem sám. Ty sníš o mně, já sním o tobě. Lateana. **...

Sedím tiše u okna, na nebi jsou hvězdy... Já, stejně jako Měsíc, jsem vždycky sám, ale na pláč je pozdě... I ty se díváš na Měsíc z jiné planety.

Čas, noc, jsem sám. ...Ale, stejně jako slunce a měsíc, ty jsi sám a já jsem sám. ...Máš ve svých básních tolik smutku, Natašo, ale podle mě je to skvělé! Hlavní je, co je skutečné a...

Jedna hoří, druhá studí. Svítá jako mladá nevěsta, Měsíc před ní je bledý jako mrtvý. Tak jsem tě poznal, Elvino. Alexandr Blok.

Jedna hoří, druhá studí. Svítá jako mladá nevěsta, Měsíc před ní je bledý jako mrtvý. Tak jsem tě poznal, Elvino. A. S. Puškin.

Básně roku 1910. * * *. Už je večer. Rosa. Leskne se na kopřivách. Stojím u silnice. Opřený o vrbu. Z Měsíce je hodně světla. Přímo na naší střeše.

Díval jsem se na měsíc ve tmě... do svých básní nedávám interpunkční znaménka, to je můj rozmar) děkuji všem... je sama, jako ten měsíc

ale dnes je úplněk a to mě přivádí zpět k vám. A bez ohledu na to, kde jsem nebo co teď dělám, můj měsíc bude mít vždy stejnou velikost jako váš... na jiném...

Hvězdy, obloha, měsíc, čerstvý vítr ve tváři. V mírně otevřeném okně hluk motorů utichl. V hlavě se mi začíná rodit báseň. Nechápu, o čem mluví, myšlence...

Zatímco jsi tam, poddaný svým vášním, vlající mezi Orsay a Prado, dalo by se říct, že tě po částech dám dohromady - Zní to hrozně, ale je to pravda. Jedno zatuhnutí...

Pokud jsi sám na obloze. Nelítostná válka. Oznámím to hlodavci! -Hej, nedotýkej se měsíce, žroute! Přiznejte svou vinu! *** Měsíc tloustne -

že nejsem medvěd, jen jsem tak vypadal. Zachránce. Ze základny přichází mužíček. Krok za krokem roste ten krátký. Měsíc zasadil její hlavu zpět do koruny...

* * * Sám v smutném soumraku, A na jejích rtech je ze dna písek. Hořkost ale vlna smyje, zjemní melancholií kamene. A beztížný měsíční svit Ve vlhké průhlednosti let...

Vysoko je měsíc Páně. Je to pro mě těžké. Jsem dnes v tichu unavený. Ani jeden z jejích přátel kolem neštěká. Je to nudné, děsivé, všechno kolem mrazí.

Jedna hoří, druhá studí. Svítá jako mladá nevěsta, Měsíc před ní je bledý jako mrtvý. Tak jsem tě poznal, Elvino. Vzhled měsíce.

V roce 2015 debutovou sbírku básní Mashy Rupasové „Staré dámy spadly z nebe“ mnozí nepřijali... A já nedám ani tlapu. Je vás mnoho, A jsem sám, Jako měsíc na provázku - Já

Měsíc! Sám a chladný. A jako vždy obklíčen... Znovu jsem se zasekl, aniž bych se našel.-~-~-~-~-~*~*~*~-~-~-~-~- ... Pastvina (volný verš). Tichá pastvina

Když měsíc leží jako plátek melounu Charjui... "Miluj mě, směj se, piš poezii!" A pochoval jsem toho veselého ptáčka... A vrátil jsem se odtamtud sám,

Ani šepot - Řeka vyschla Z nevyřčených pocitů, Hluboko jako duše... Měsíc svítí matně Na druhém břehu... Jsem sám - nedokážu vyjádřit slovo „NÁS“.