A já myslel že máš jinou báseň

Myslel jsem, že jsi jiný, že ke mně budeš upřímný, že nebudeš jako všichni ostatní a že když mi vyznáš lásku, nebudeš klamat, neodejdeš,

Ne jako dav jiných chlapů. A ukázalo se, že jste prostý až banalita - Skutečný sukničkář a darebák! Kradeš úsměvy, radost, duše,...

A já si myslel, že jsi jiný... taky mě to bolí, taky jsem člověk... Proč je všechno tak složité, vidíš jen sebe a nikoho kolem sebe, jsi kamarád... říkáš...

Myslel jsem, že jsi to nejlepší, co mě potkalo, Jako paprsek světla v ponuré temnotě. Myslel jsem, že jsem se ocitl v pohádce, ale ukázalo se, že s tebou, jako všude jinde.

A já odpovím: „Stalo se to jednou. Láska je slepá a není to moje chyba, že v srdci je nyní jen prázdnota." Myslíte, že mě to může bolet? ano...

Přečti si celý text básně - Myslel jsem, že jsi můj nepřítel... Myslel jsem, že jsi můj nepřítel, že jsi moje těžké neštěstí, ale dopadlo to takto: jsi jen lhář, to je vše...

Asi umřu žalem, Ten druhý tě bere za ramena, Hřeješ ho u srdce. No, o tomhle jenom sním. A v noci nemůžu spát.

Básně básníků o lásce a o lásce. ... Myslel jsem, že jsi jen můj. Ale pak jsi mě odehnal... A pak to bolí a moje srdce je zlomené. A temnota v duši.

Část 1, Myslel jsem, že jsi jiný... - fanfikce Harryho Pottera

Myslel jsem, že budeme spolu, nevěděl jsem, že mě vyhodíš. Znám HLUBU. ... I když pláču, směješ se mi. ... Věděl jsem, že odejdeš za někým jiným.

Chci, abychom si vyměnili místa: Já bych žil v míru a ty bys žila beze mě, děvko... Vždycky jsem psal první a myslel jsem si, že to bude jen tvoje, Ale teď už ne...

A není tvoje chyba, že jsi jiný. ... rád bych vás teď podpořil, ale já ... sám potřebuji totéž. ... vždy tě budu vidět jako muže, ne jako přítele... Ty...

Srdečná, krásná vyznání v poezii a próze na portálu Datki.net! ... žádám tě o jednu věc - buď po mém boku a udělám vše proto, abys toho ani na vteřinu nelitoval...

A já bych se k tobě dostal se světlem. Ale když jsi odešel, zhasl jsi... Myslel sis, že „ne“ není slovo... To je jediný důvod, proč každý rád poslouchá poezii.

Četl jsem spoustu milostných příběhů v první linii a sdílel je i ty moje... Každý věděl, že teď můžete milovat a za chvíli můžete milovat tohle...

A nezvedl jsi hlavu. Věřil jsem, doufal, skandál. Myslel jsem ve vašich srdcích, že mě milujete. ...Proč říkáte svá slova bez významu, vyhýbejte se odpovědím a dalším...

Myslel jsem, že tě nikdy nepotkám: Už víme, jak žít sami, ... Víš, stal ses jiným, Ano, ale změnil jsem se. ...Aya? No, co tam dělám?

A já myslel, že jsi se svými básněmibudeš mít práci! ... Nebo někdo jiný a tento „někdo“ dal básně knížecímu písaři – a komu jinému mohly být nalezené básně předány?

A tohle byl sebeklam. Všechno bylo mezi tím, kousek po kousku, A kapka bolesti, někdy radost, Tak ses bál zajít příliš daleko, myslel jsem, že to tak bude vždycky.